preloader

Realizace větrané dřevěné fasády krok za krokem

Práce spojené s montáží fasády jsou obvykle jednou z posledních činností prováděných během vnějších stavebních prací. Je však vhodné již v projektové fázi správně naplánovat všechny vrstvy fasády, aby se minimalizovaly potenciální problémy během montáže.

Realizace větrané dřevěné fasády krok za krokem

Jakmile se rozhodneme, že naše budova bude korunována dřevěnou fasádou, je nutné učinit několik klíčových rozhodnutí, která ovlivní trvanlivost vykonaných fasádních stěn. Domnívám se, že nejdůležitější rozhodnutí je výběr systému krokví a jeho upevnění ke zdi. Krokvě budou od zdi odděleny tloušťkou izolace a tloušťkou ventilační mezery. Zároveň budou zatíženy fasádními deskami, jejichž 1m2 váží asi 13kg (v případě sibiřského modřínu o tloušťce 20mm). Je tedy nesmírně důležité, aby krokvě byly stabilní a odolné vůči deformacím v průběhu let, protože každá odchylka poškodí fasádní desky a v nejhorším případě povede k úplnému zkroucení stěny z desek, k roztržení šroubů nebo k prasklinám desek kolem šroubů / hřebíků.

V praxi dominují dva způsoby připevnění krokví ke zdi budovy. První z nich je přišroubování nosné konstrukce pod desky přímo přes izolační vrstvu a zakotvení do zdi budovy. Přičemž izolační vrstva má obvykle tloušťku 15cm-20cm, navíc nutná dilatace 2cm nám dává celkem průměrně 19,5cm, přes které musí šroub projít, než se zakotví ve zdi asi na 7cm. Délka potenciálních šroubů bude tedy přes 26cm. Vzniká tedy riziko, že při tak velké délce šrouby pod vlivem tíhy desek budou náchylné k trhlinám, protože celá hmotnost desek a druhé úrovně krokví bude působit na šrouby mimo jejich hranici, a šroub navíc není nijak podporován ve vrstvě izolace. Proto doporučujeme taková řešení pouze v případě izolace do 15cm tloušťky s použitím distančních šroubů s co nejlepšími parametry. Výrazně levnější a praktičtější alternativou je montáž distančních konzol ve formě hliníkového úhelníku. Toto řešení nám na jedné straně zaručuje stabilní podporu krokví, i při nadprůměrných zatíženích a velké tloušťce izolace, a zároveň umožňuje vyrovnání první vrstvy krokví, což je značně obtížnější při použití distančních šroubů. Dalším krokem je výběr materiálu pro izolaci vnějších stěn. Je nutné rozhodnout, zda budovu izolovat vlnou nebo polystyrenem. Diskusi na toto téma a shrnutí rozdílů si nechám na další příspěvek na blogu. Učiním však srovnání na základě rozhodnutí o systému upevnění dřevěného roštu. Pokud se i přesto rozhodneme pro výběr distančních šroubů, výběr typu izolace nebude mít větší význam. Na druhou stranu, pokud zvolíme distanční konzole podle doporučení zkušených montérů Wood of Fire, zcela jistě bude lepším řešením výběr kamenné vlny. Důvod je docela prostý. Šrouby používáme po montáži izolace a konzole je nejlepší přišroubovat ke zdi před položením vlny/polystyrenu, protože jinak budeme muset vyřezat obdélníky o rozměrech základny konzole, což bude na jedné straně obtížné a přispěje k vytvoření mnoha tepelných mostů. Výběr kamenné vlny nám umožní její snadné propíchnutí hliníkovými částmi konzole o tloušťce 3mm. Stačí přiložit arch vlny na určené místo, konzole se na vlně otisknou, bude možné provést řezy ve vlně na těchto místech a protáhnout vlnu přes konzole. Po protažení bude vlna těsně přiléhat ke konzolám z obou stran a zajistí tepelnou izolaci. V případě polystyrenu podobný pokus skončí neúspěchem, protože arch polystyrenu na místě řezu se může rozdrobit a určitě nebude těsně přiléhat ke konzolám z obou jejich stran, což zvyšuje tlak na vznik tepelných mostů. Vlnu po protažení konzolami navíc kotvíme do stěn.

Konzole obvykle vypouštíme o 2cm-4cm za obrys izolace. Vertikální lať připevňujeme ke konzolám. Vertikální lať má obvykle průřez 30×60 nebo 45×70, aby se příliš nezvětšoval objem budovy a umožnilo se použití kratších konzol, částečně vertikální latě zasuneme do vlny. Lať vyčnívá za obrys vlny o 2cm-4cm a tímto způsobem vytváříme cirkulaci vzduchu ve vertikále. Obvykle doporučujeme výrobu krokví z dřevěných latí, protože jsou lepším izolátorem, nevedou chlad tak jako hliník a jsou prostě levnější než hliníkový rošt.

Dále připevňujeme k vertikálním latím paropropustnou membránu ve formě folie. Dalším krokem je montáž horizontálních latí, které by měly být impregnovány, a v případě desek bez pera by měly být v barvě podobné barvě desky. Nejlépe použít latě ze sibiřského modřínu o průřezu 28×45. Je vhodné věnovat horizontálním latím co nejvíce pozornosti a rozhodnout se pro jejich co nejlepší ochranu, protože po fasádní desce jsou nejvíce vystaveny působení vnějších faktorů. Rozestup vertikálních a horizontálních latí děláme v mřížce každých 50cm-70cm, vše závisí na konkrétním uspořádání dané stěny. Posledním krokem montáže je přišroubování fasádních desek Shou Sugi Ban k vyrobenému dřevěnému roštu. Můžeme použít hřebíky nebo šrouby. Je však důležité pamatovat na montáž 2 šroubů/hřebíků na šířku desky na každé z horizontálních latí, přímo přes desku.

Rozhodně nejlépe, pokud jsou veškeré fasádní práce prováděny kvalifikovaným týmem montérů. Kromě toho při výběru možnosti dodání materiálů a komplexního provádění prací od SSZ se poskytuje 5letá záruka na celkově provedené práce a materiály, což je další výhodou oproti samostatnému provádění prací. Jako firma Wood of Fire jsme na jedné straně výrobcem opalovaných desek Shou Sugi Ban a zároveň se zabýváme montáží větraných dřevěných fasád, což nám umožňuje komplexní péči o naše zákazníky a zajištění nejpraktičtějších a osvědčených řešení v oblasti provádění dřevěných fasád.

ZVEME KONTAKTU!

Poznejte naše produkty zblízka

Objednejte si vzorek a zažijte jedinečný charakter dřeva vypalovaného japonskou metodou Shou Sugi Ban.

    JMÉNO A PŘÍJMENÍ / NÁZEV FIRMY

    E-MAIL

    ČÍSLO TELEFONU

    ZPRÁVA